Hlavní náplní vojenských duchovních je služba přítomnosti, říká hlavní kaplan AČR Jaroslav Kníchal

Kaplan, či jak říkají vojáci „padre“ plukovník Jaroslav Kníchal nám v rozhovoru objasnil nejen roli kaplanů, ale i důvody, proč mnohdy v misích vojáci využívají spíše zpovědi před rozmluvou s vojenským psychologem. On sám pomáhal vojákům v řadě misí, například v Iráku, Kosovu, ale opakovaně i v Afghánistánu.

Řekněte nám, jaký význam a roli mají kaplani (kaplanky) v AČR, když je naše země poměrně ateistická?

Všichni lidé, kteří slouží v rezortu obrany jsou lidské bytosti v plné míře obdařené vůlí a schopností samostatně hledat, nacházet a pořádat svůj individuální postoj k životu. Toto prožívání probíhá především v emocionálních, duchovních, etických/morálních a sociálních obzorech lidské osobnosti. A zvláště vojenská služba přivádí člověka do duchovně či eticky komplikovaných či mezních situací. Úlohou kaplana je být vnímaví pro radosti nebo těžkosti pramenící z osobního nebo služebního života všem příslušníkům rezortu obrany bez ohledu, zda je věřící nebo ateista. Nabídka duchovní služby není nutně náboženská. Jedná se o službu, která respektuje individuální zakotvení, osobní názory nebo ovzduší v kolektivu. 

Slýchal jsem od řady vojáků, ateistů, že například v misi se chodí svěřit kaplanům, promluvit si… Proč kaplanům a ne třeba psychologům, hraje v tom roli i zpovědní tajemství?

Odpověď na tuto otázku je dobré hledat u jednotlivců, kteří přijdou za kaplanem nebo za psychologem. Další skutečnost, kterou je potřeba vzít v potaz je ta, že ne vždy v zahraniční misi je kaplan i psycholog. Některé kontingenty mají ve svém týmu kaplana a jiné jen psychologa. Vojenský kaplan komunikuje s vojákem vždy za obecně přijatého předpokladu, že se vše děje v důvěrné rovině a není tato komunikace určena k dalším (např. analytickým) účelům.    

Nacházíme se v nelehké době, máte ohlasy od dalších kaplanů třeba o zvýšeném zájmu o pořádání modliteb, bohoslužeb, zájemců o zpověď?

Náš každodenní život je vystaven těžkým zkouškám. Nečekané změny se promítají do všech oblastí našeho života a mnohdy otřásají naše dosavadní jistoty. A tyto skutečnosti se objevují v rozhovorech s vojáky, v našich individuálních či společných modlitbách. Nedokáži říci, zda se zvýšil zájem o bohoslužby, modlitby atd. Určitě se do našich modliteb vkládají bolestné situace, které všichni prožíváme.

Jak důležitá je duchovní podpora, například před podporou velitelskou?

Jakákoliv dobře míněná podpora je důležitá. Poděkování, povzbuzení zvláště v dnešní době a v dnešním světě hrají důležitou roli. Hlavní náplní vojenských duchovních je služba přítomnosti, zůstat blízko vojákům v jejich službě. Jak říká kolega ukrajinský kaplan: “Člověk ve vojenské uniformě potřebuje rameno, o které se může opřít, potřebuje uši, aby byl slyšen, potřebuje, aby srdce bylo otevřené svým obavám, nejistotám.” Toto je poslání vojenských kaplanů.  

Co vzkážete těm, kteří se současné doby a napětí obávají? Jaká slova útěchy jim lze vzkázat?

Prožili jsme vánoční svátky. Vánoční období stále ještě trvá. A právě pohled do Betléma na malé bezbranné děťátko nám dává naději, že Světlo přišlo a neustále přichází do našeho srdce, rozumu, svědomí a zve nás lásce, svobodě, pravdě a radosti. A jak čteme v Bibli: To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. Máme tedy naději. Naděje je totiž spolu s vírou a láskou základním kamenem, na kterém stojí náš život. Naděje není očekáváním námi vysněné budoucnosti, naděje je naplněním toho, v co věříme a čím žijeme. Každý z nás, ať je nositelem naděje pro rok 2023.

Foto: FB MOČR/Kaplani/AČR