Obrana bude příští rok operovat s dosud nejvyšším rozpočtem, očekává se i více vojáků

Kapitola 307 rozpočtu, to není nic jiného, než rozpočet Ministerstva obrany a Armády České republiky v příštím roce. Poslanecká sněmovna bude v nejbližších dnech projednávat a jak se i očekává, schvalovat rozpočet, který oproti loňskému roku je výrazně vyšší. Sněmovní výbor pro obranu schválil na svém zasedání celkovou částku 111,8 miliardy korun. V uvedené sumě jsou nejen mzdové náklady na vojáky, občanské a státní zaměstnance, ale i na řadu organizací, které pod resort obrany spadají. Například všechny tři vojenské nemocnice.

Rozpočet Ministerstva obrany na rok 2023 by měl být 111,8 mld. Kč, tedy 1,52 % HDP. Nejvíc peněz jde tradičně na armádu a nejinak tomu bude i v příštím roce, kdy by vojsko mělo dostat 80,3 miliard, tedy 71,8 % z celkové sumy. Obrana se tak pomalu blíží svému závazku vynakládat 2% HDP do roku 2025. Jak až je reálné tento slib splnit, necháme na čtenářích.

Nejvíce peněz, více než třetina z rozpočtu, poputuje na investice do výzbroje, výstroje, infrastruktury, informačních technologií apod. Zde jsou myšleny nejen ruční zbraně, ale třeba i kybernetické zabezpečení, rekonstrukci vojenských zařízení, kdy například velení štábu 43. výsadkového pluku plánuje stavbu nové budovy. I toto vše se v rozpočtu promítne.

Druhá nejvyšší částka půjde na hlavní druhy vojenské techniky. Zde se bavíme zejména o přezbrojení 7. mechanizované brigády, respektive plánech, které zahrnují pořízení nových, pásových bojových vozidel pěchoty, zřejmě i minometů na pásovém podvozku a dalších prvků. Vláda pověřila ministryni obrany Janu Černochovou jednáním se Švédskem, ve hře je typ CV-90, ovšem není známo, jaká bude výsledná částka s ohledem na stále se měnící a zvyšující ceny doslovně všeho, což zapříčiňují i nebývale vysoké ceny energií a pohonných hmot.

Řeč je pak i o přezbrojení letectva, kde je očividný tlak na pořízení stíhaček F-35 Lightning II, což je ovšem hrou budoucnosti, nikdo neví, kdy na náš přijde řada a v neposlední řadě pak také to, jestli je možné postavit dvě letky v rozumné době. Ona rozumná doba je ovšem také pojem, který se dá vyložit jakkoliv, protože v kontextu bezpečnostního prostředí a stavu ve světě, války na Ukrajině atp. je jasné, že zbrojí všichni a zvyšují své obranné výdaje. Proto tento prvek obranné technologie berme zatím spíš jako přání vlády, nikoliv bernou minci a realitu, která bude dostupná.

S ohledem na náklady se také nesmí zapomínat na personální náklady na přesně 28 134 vojáků z povolání. Ty by měly činit 19,4 mld. Kč. Počítá se přitom, že v roce 2023 se počet příslušníků ozbrojených sil zvýší o 1 100 osob. A také se hovoří o zvýšení mezd vojáků v příštím roce o celých 10%. V kontextu zvyšování počtu vojáků se ale i nesmí zapomínat na odchody do výslužby, neprodloužené závazky ať již ze strany vojáků, ale i armády.

Další peníze půjdou na vojenské školství, do nemovité infrastruktury, účast armády v zahraničních misích, na vědu, výzkum a inovace. Nechybí zde ani náklady na bývalé vojáky, spolky atp. Pokud se vrátíme zpět k misím, oproti dřívějším létům je číslo výrazně nižší. Působení v Mali končí, Afghánistán a dvacetileté působení je také historií, takže valná část znamená například ochranu vzdušného prostoru Pobaltí, nasazení na Slovensku a v Pobaltí, pár vojáků na pozorovatelských misích, v Kosovu, na Sinaji atp.

Přehledná tabulka, kterou vydal resort obrany je ke stažení zde – https://mocr.army.cz/assets/informacni-servis/zpravodajstvi/obrana-ceske-republiky-v-cislech-2023—2022-11-01-final.pdf

Zdroj: MOČR