K modernizaci AČR je třeba přistupovat s chladnou hlavou a bez ohledu na zbrojařské lobby

Velitelské shromáždění vyslalo jasný signál v otázkách modernizace, ale ukázalo i na skutečný, personální stav armády. Ten je nedostatečný, armáda stárne, vojáci odchází, nicméně právě ona modernizace může být cestou, která naláká nováčky do armády. Je ovšem otázkou, kdy se reálně vojáci nové techniky dočkají a také jestli v některých ohledech není lepší mírnit modernizační ambice, když dodnes ještě někteří vojáci aktivní zálohy mají jako svoji hlavní zbraň „kosu,“ tedy letitou útočnou pušku vzor 58 a jiní nosí na zádech takzvaný pytel na zmije, místo moderního, modulárního batohu.

A nemusíme se bavit jen o zálohách, jedničkové Breny, tedy útočné pušky CZ Bren 1 jsou také ještě hojně zastoupeny. O další výzbroji, ale hlavně výstroji se ani nemá smysl bavit. I když se vše postupně lepší, je nutné si přiznat, že armáda, respektive obrana dost zaspala a probouzí se nyní, když je válka jen pár stovek kilometrů od našich hranic. A právě i ono zaspání není ničím, co prospívá náboru. Těžko nalákat nováčky na nové technologie, zbraně, když nemalou část techniky, ale i výzbroje pamatují ještě jejich otcové, ne-li dědové. Ale vidina rychlých nákupů s ohledem na zbrojení celého světa je více méně nesmyslná, až utopická. Nikdo nám nepřenechá své místo u zbrojařů, jsme zkrátka v pořadí.

Další stranou mince je personální stav armády, což jasně řekl i současný náčelník Generálního štábu AČR generál Řehka. „Lidé jsou všechno, to oni vyhrávají války, ne zbraně. Současný personální model je neudržitelný. Armáda není naplněná, stárne a je potřeba to systémově změnit. Už v tuto chvíli s kolegy z ministerstva obrany situaci velmi podrobně vyhodnocujeme a chystáme konkrétní kroky ke zlepšení,“ uvedl. Zde je třeba se ale reálně zamyslet nad tím, co vedení armády dělalo celou dobu. Stav nenastal ze dne na den, je setrvalý a z útvarů přichází jasné signály. Doufejme tedy, že porada nebude příliš dlouhá a přinese jasné kroky, které budou okamžitě implementovány.

Pak se ovšem dostáváme k dalším problémům. Nabízíme něco, čeho se nám nedostává. Na jedné straně je zde logická a správná podpora Ukrajiny, na druhé straně se zbavujeme sice staré techniky, ale stále funkční, která je minimálně pro případné mobilizační procesy nezbytná. Pokud tedy se nám náhrady nedostane v řádu měsíců, což rozhodně nenastane. Druhou věcí je výcvik ukrajinských vojáků. Opět jde o správný krok, který ale je vlastně v rozporu s realitou, kterou si netřeba přibarvovat. Pokud se nám nedostává instruktorů, stav je pod hranicí 70%, což uvedl náčelník Úseku základní přípravy Velitelství Výcviku Vojenské akademie Vyškov št. praporčík Pavel Konvalinka (https://www.armymag.cz/2022/11/ukrajinsti-vojaci-se-budou-cvicit-i-v-ceske-republice/) tak kde zmobilizujeme síly k zahraniční podpoře, zhruba čtyřem tisícům vojáků z Ukrajiny, které u nás za zhruba jednu miliardu korun v průběhu letošního a příštího roku vycvičíme a ještě zvládneme zvýšit náborové úsilí a naplnit Kurzy základní přípravy, různé doškolovací/odborné kurzy atp.?

Další stránka jsou chystané, či lépe přislíbené modernizační procesy. To, že dřívější velení armády, ale i vedení obrany zaspalo, je do jisté míry pravda, ale ne až tak úplně. Podařila se řada akvizičních procesů, které současné vedení přejímá. Ale některé současné kroky jsou třeba vidět dvojí optikou a to tou, na co reálně máme, co využijeme, ale i co se může stát luxusem, který z rozpočtu odčerpá neuvěřitelné částky. Ale popořadě. Nové BVP bez debat vojáci potřebují, kdyby se prakticky zahájený akviziční proces neskrýval za takzvaný marketingový průzkum a přílišná opatrnost nevedla k několikaletému zpoždění, tak by na Libavé již jezdila nová technika a 7. mechanizovaná brigáda by nebyla přezdívána „Zapomenutou.“ Pak jsou zde ale kroky dnešního velení armády, či přesněji politického zadání, kdy horlivá snaha ukázat odhodlání k nákupům vede k tomu, že sice dost možná někdy v budoucnosti bude brázdit naše nebe nejnovější stíhačka páté generace, ale někteří vojáci budou mít stále rozšmajdané kanady, používat útočné pušky vzor 58 a na zádech nosit pytel na zmije.

Ve všech bodech platí společný jmenovatel. Včera sice bylo pozdě, to, ví všichni, ale není možné některé kroky činit k zalíbení spojenců a jejich zbrojních lobby bez toho, aby nejdříve nezmizela řada kostlivců z minulých let. Můžeme si ukousnout hodně, ale jen budoucnost, stav rozpočtu, ale i státního dluhu, ale i míra zvyšujících se existenčních problémů domácností a firem ukáže, kde je ambicím začátek, ale také konec a kdy bude třeba přistoupit k zrcadlu a podívat se pravdě do očí.

Přeji armádě, vojákům, jen to nejlepší. Oni jsou naší vizitkou, právě armáda se těší tak vysoké míře popularity a hlavně důvěry, ale není možné utvářet komise, poplácávat se se spojenci po ramenou a tvářit se jako velmoc, která má bezednou kapsu, když státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun, tedy zhruba 43% HDP.