Den válečných veteránů ve znamení veršů lékaře a básníka, podplukovníka Johna McCrae a Cesty poděkování, úcty a pokory 2022 Petra Něničky

Den válečných veteránů ve znamení veršů lékaře a básníka, podplukovníka Johna McCrae a Cesty poděkování, úcty a pokory 2022 Petra Něničky

Jedenáctý listopad je připomínkou ukončení Velké války, tedy První světové války. Někde se slaví jako Den památky, či Den příměří, nejčastěji pak ale jako Den veteránů. A právě silné, veteránské příběhy, ty jsou nedílnou vzpomínkou na hrůzy války. K připomínkám novodobých, válečných veteránů přispívá i zakladatel muzea generála Sergěje Jana Ingra ve Vlkoši Petr Něnička na své tisíce kilometrů dlouhé cestě.

„Kdybys byl třeba jediný, kdo může, či umí udělat, co je třeba, musíš to udělat,“ slova, která Cestu poděkování, úcty a pokory Petra Něničky provází, řekl novodobý válečný veterán, příslušník Vojenské policie Jiří „REGI“ Schams, který byl těžce zraněn v Afghánistánu, nakonec podlehl zákeřné nemoci doma, v Česku. Něnička tuto cestu organizuje již řadu let, při ní navštěvuje všechny hroby padlých vojáků Armády České republiky v novodobých dějinách a pokládá zde symbolicky věnec, pokloní se a minutou ticha uctí padlé. I díky jeho snaze představit jejich nejvyšší oběť jsou připomínány nejen hrdinové obou světových válek, ale také současní, novodobý váleční hrdinové.

Vůz, kterým Petr Něnička brázdí Českou republiku, je ozdoben nejen jmény všech sponzorů i jednotlivců, ale i symbolem vlčího máku. Právě ten se stal ve většině zemí připomínkou obětí, všech padlých vojáků. Svátek, který si v České republice připomínáme od roku 2004, doprovází i verše podplukovníka Johna McRae, které sepsal počátkem května 1915, poté co vedl pohřeb svého přítele a spolubojovníka poručíka Alexise Helmera, který padl v 2. bitvě u Yper.

Překlad básně:

Na polích ve Flandrech divoké máky rostou, tam mezi kříži, řada za řadou. Zde ležíme. Nahoře mezi červánky, je možná slyšet zpívat skřivánky, zde dole kanóny jen svoji píseň řvou. My už však nevstanem a je to možná zdání, že včera ještě žili jsme a byli milováni. Teď jenom tiše ležíme na polích flanderských. Náš boj však zase jiní převezmou. Do vašich rukou dáme my teď svou hořící pochodeň a vy ji neste dál. Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal, že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou na polích flanderských.

Čest památce všem válečným hrdinům.