Vývoj aktuální situace na Ukrajině pohledem expertů Univerzity obrany Brno

Předložený text je analytickým materiálem, popisujícím politicko-bezpečnostní a strategické souvislosti vývoje válečného konfliktu na Ukrajině. Podklady pro analýzu vychází z veřejně dostupných zdrojů, některé informace týkající se přímo situace na Ukrajině nebo v Ruské federaci nelze ověřit z nezávislých a důvěryhodných zdrojů a není možné zcela zajistit jejich pravdivost, úplnost a objektivitu.

  1. Rusko se potýkalo s výbuchy na letištích, spekuluje se o ukrajinských dronech. Jaké zbraňové systémy za tím mohou být, pokud jde skutečně o ukrajinské akce?

Poslední sérii explozí na ruských vojenských letištích lze skutečně s velkou mírou pravděpodobnosti připsat aktivitám ukrajinské strany. Rovněž lze předpokládat, že tyto údery byly realizovány prostřednictvím bezpilotních prostředků. O konkrétním typu však lze aktuálně jen spekulovat, nelze vyloučit použití starších dronů ukrajinské provenience s prodlouženým doletem, event. i dodaných Bayraktarů. V úvahu připadá i použití starších průzkumných bezpilotních prostředků sovětské výroby dodatečně vybavených modernějším navigačním systémem a výbušnou hlavicí. Takovéto systémy mají i značný dolet a mohly by představovat efektivní improvizaci ze strany ukrajinských sil. Zde lze připomenout ne zcela objasněný incident z počátku března, kdy dálkový průzkumný ex-sovětský dron Tupolev M-141 s výbušným zařízením vyslaný z ukrajinského prostoru dopadl v chorvatském Záhřebu.

  • O čem tyto útoky vypovídají?

Přece jen jsou v hloubi ruského území. Tyto útoky patrně svědčí o schopnostech ukrajinských sil vést sofistikované operace v hlubokém týlu protivníka. Lze je interpretovat i jako reakci na ruské vzdušné údery na ukrajinskou infrastrukturu z posledních měsíců. Překvapivá je asi skutečnost, že ruská protivzdušná obrana zde nebyla schopna adekvátně a včas zareagovat a nezabránila úderu na tak významný cíl, jako je základna strategických bombardérů, které jsou nedílnou součástí ruského jaderného deterentu a fakticky i symbolem Ruska jako jaderné mocnosti.

  • Jaké jsou dopady na morálku?

 Pro ukrajinskou stranu je to další důkaz schopnosti zasáhnout citlivě agresora na jeho vlastním teritoriu. Na ukrajinské straně lze v úderech vidět i efektivní způsob obrany proti ruským vzdušným úderům, neboť velký počet ruských střel mířících na ukrajinskou infrastrukturu byl odpalován právě ze strategických bombardérů dislokovaných na zasažených základnách. Pro ruskou stranu je to z psychologického hlediska příklad dalšího selhání ruských sil v konfliktu. Neschopnost zabezpečit tak strategicky významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí před nepřátelskými akcemi může být interpretována i jako selhání celého ruského režimu.

  • A jaké to může mít dopady na válku jako takovou? Mohou se nějak změnit priority Ruska, pokud jde o přesuny výzbroje na ochranu letišť?

Vzhledem ke svému omezenému rozsahu a způsobeným ztrátám tyto údery zásadní dopad na průběh konfliktu mít nebudou. Ukrajinské schopnosti provádět obdobné údery jsou sice patrně velmi limitované, nicméně samotná hrozba úderů obdobného typu si nutně vyžádá protiopatření na ruské straně. Asi lze nyní očekávat posilování ostrahy vzdušného i pozemního prostoru v blízkosti strategický významných objektů, což si ovšem vyžádá další zdroje na úkor nasazení ruských sil na ukrajinském teritoriu. A nelze ani vyloučit omezení dosavadních aktivit ruského strategického letectva, případně přesun letounů ne vzdálenější základny, aby nedošlo k ohrožení prostředků, za něž ruské síly v současnosti nemají náhradu.

Zpracoval: Mgr. Richard Stojar, Ph.D. UNOB