Černochová z Bruselu: posílíme společnou obranu a budeme i nadále podporovat Ukrajinu

V centrále NATO v Bruselu se uskutečnilo pravidelné zasedání ministrů obrany. Účastnili se ho i zástupci Finska a Švédska, tedy zemí, které jsou do Aliance pozvány.

Ze strany všech zemí zaznělo především jasné odsouzení ruské agrese a také závazek pomáhat Ukrajině i nadále vším, co bude potřebovat k definitivnímu vítězství. Jednání se účastnil i ukrajinský ministr obrany Reznikov, který řekl, že následující měsíce budou pro vývoj války na Ukrajině rozhodující. „Z toho plyne, že rozhodující bude nejen rozsah naší pomoci, ale hlavně její rychlost,” uvedla ministryně obrany Jana Černochová, která na jednání zastupovala Českou republiku.

Ministři také schválili Politickou směrnici 2023, která na další čtyři roky určí základní směřování obranného plánování NATO, tedy výstavbu vojenských schopností potřebných pro kolektivní obranu a další alianční potřeby. Politická směrnice představuje základní plánovací dokument, který vytyčuje politické zadání pro plánování vojenských schopností členskými zeměmi NATO. Vydává se jednou za čtyři roky. Jejím účelem je dále posílit alianční schopnost odstrašení a obrany a připravit tak Alianci na dlouhotrvající zhoršené bezpečnostní prostředí v Evropě způsobené ruskou agresí.

„Cílem směrnice je posílení základní role NATO, kterou je odstrašení Ruska i kohokoli jiného od útoku na spojenecké země,” uvedla ministryně Černochová s tím, že k tomu potřebujeme pořízení nových zbraňových systémů, navýšení zásob munice a budování nových vojenských schopností, zejména na poli moderních technologií. „Zásadní je také jasně deklarovaná politická vůle tyto schopnosti v případě ohrožení použít. A použitím nemyslím, že je použije jedna země, ale že je použije Aliance jako celek. Představitelé států NATO na tomto jednání vyjádřili jasnou vůli tímto směrem postupovat,” dodala ministryně.

Česká republika se v oblasti navyšování zbrojních výdajů snaží jít příkladem. Plánujeme a realizujeme obrovské investice do modernizace armády a výdaje na obranu dosáhnou úrovně 2 % HDP už v příštím roce.

Dalším zásadním tématem jednání ministrů byla nutnost zvýšit výrobní kapacity obranného průmyslu, abychom měli dostatečné zásoby munice a náhradních dílů. Mezi přítomnými státy byla shoda, že NATO v této oblasti musí hrát větší koordinační a podpůrnou roli.

Kromě jednání ministrů proběhlo také jednání tzv. Ramsteinské skupiny, na kterém bylo pětkrát zmíněno Česko v souvislosti s pomocí, kterou Ukrajině poskytujeme. Jedná se zejména o dodávky techniky a výcvik vojáků. Americký ministr obrany Lloyd Austin také ocenil již dříve domluvený projekt dodávky 90 tanků T-72 ze zásob soukromých firem, které zaplatí USA a Nizozemsko.