Žádná mise plně nenahradí mise v Afghánistánu a v Mali
Dle očekávání končí téměř po deseti letech mise v Mali. Armáda České republiky zde, na rozdíl od misí v Afghánistánu nepřišla o žádného vojáka, nicméně přínos byl podobný. Interoperabilita, zkušenosti, mezinárodní prostředí, ale také vypjaté situace, státní převrat a mnohé jiné. Právě to ovšem dává vojákům nebývalé znalosti, které jsou k nezaplacení.
Velení mise, respektive účast vojáků Armády České republiky v Mali končí. Od svého vzniku v roce 2013 EUTM Mali bylo uspořádáno pro široké spektrum odborností a hodností vojáků Malijských ozbrojených sil celkem 430 kurzů, které se v posledních letech zaměřily převážně na výcvik instruktorů, aby byla maximálně posílena soběstačnost malijské armády. Kurzy absolvovalo celkem 22 369 osob.
„S ohledem na vybudované schopnosti malijských ozbrojených sil plánovat a samostatně provádět vojenský i odborný výcvik splnila výcviková mise EU jeden z klíčových úkolů,“ zhodnotil českou účast brigádní generál Radek Hasala, velitel mise EUTM.
Konec mise je logický i vzhledem k tomu, že v Mali působí takzvaná Wagnerova armáda (viz náš článek https://www.armymag.cz/2022/11/mise-v-mali-pomalu-konci-jaky-mela-pro-armadu-ceske-republiky-prinos/) a tamní vláda prakticky již nemá zájem o působení vojsk mise EUTM. Na druhou stranu nemá smysl se snažit pokračovat tam, kde může dojít ke střetům s touto profesionální, ale neoficiální armádou. Jediným překvapením pak byla informace i o plánovaném uzavření ambasády v Mali. Nicméně, dle všeho se armáda stahuje kompletně, včetně všech dalších složek, ať již byla ambasáda pod ochranou 601. Skupiny speciálních sil, Útvaru rychlého nasazení, či jakékoliv jiné vojenské, či policejní složky.
A co dál? Naštěstí měla tato mise pro vojáky AČR jen pozitiva, oproti obětem v Afghánistánu. Na druhou stranu v současné době není mise, která by tyto zkušenosti dokázala nahradit a pokud nebudeme myslet na nejhorší, tedy na vzedmutí agrese Ruska a například útok na některý ze států v Pobaltí, či podobný tragický scénář, který by aktivoval takzvaný Článek 5, tak drahocenné zkušenosti, které nyní naši vojáci z misí mají, nenahradí žádná současná mise.
Co by mohlo pomoci, zcela reálně, je čerpání zkušeností a znalostí od vojáků z Ukrajiny, kteří zde v České republice cvičí. Ale ani sebelepším popisu nic nenahradí realitu skutečného konfliktu a nebezpečí, ani sebelepší simulace, laserové systémy, či mezinárodní cvičení. Tím, jak budou vojáci, kteří mají bojové zkušenosti z misí stárnout a odcházet do civilu, tím bude, ať chceme, nebo ne odcházet i know-how, které je tolik potřebné. Je otázkou, jak tyto zkušenosti vynahradit, i za cenu vyslání vojáků do nebezpečného prostředí, kde je potencionální nebezpečí ztrát toho nejcennějšího, tedy lidského života. Ale právě od toho jsou vojáci cvičeni a výcvikový prostor na Libavé, Doupově, či kdekoliv jinde nemůže nikdy vynahradit ostrý, bojový kontakt.
Foto: EUTM Mali
