Do palebných manévrů jednotek od Baltu po Černé moře se zapojili i dělostřelci z Jinců
Tři týdny procvičovalo 18 armád NATO v Německu, Dánsku a Rumunsku reakci na napadení některého z členských států. Obřích manévrů, jež zahrnovaly dělostřeleckou, leteckou i námořní palbu, se spolu s 1700 vojáky Aliance účastnili také Češi – konkrétně vojáci z 13. dělostřeleckého pluku v Jincích.
„Cvičení nám poskytlo unikátní příležitost vyzkoušet si různé činnosti spojené s dělostřeleckým průzkumem při zapojení velkého množství pro nás neznámé techniky. Zároveň nám umožnilo se podílet na práci mnohonárodních štábů na úrovni dělostřelecké brigády a sboru. Takovou možnost na domácích cvičeních nemáme,“ říká instruktor JFO (Joint Fires Observer – dělostřelečtí návodčí) F. V.
Výcvik pod vedením 56. dělostřeleckého velitelství americké armády se konal od 13. března do 1. dubna a probíhal simultánně v největším výcvikovém areálu NATO v Grafenwöhru, v dánském Oksbølu a účastnila se ho také 8. raketová brigáda operující v Rumunsku.
Cvičení Dynamic Front se konají pravidelně od roku 2015, jejich cílem je sladit působení palebných prostředků členských států NATO při společném působení, toho se dosahuje koordinací jednotlivých prvků palebné podpory od průzkumu, koordinace a řízení palby až po samotná děla včetně provedení bojové střelby na cíle ve výcvikových prostorech. Národní automatizované systémy řízení palby jsou propojeny prostřednictvím systému ASCA (Artillery Systems Cooperation Activities). „ASCA je zjednodušeně řečeno „komunikační protokol“, který propojuje jednotlivé (národní) ASŘP do společného prostředí, které umožňuje výměnu informací a povelů potřebných pro řízení palebné podpory. Díky tomu je použití dělostřeleckých jednotek v mnohonárodním prostředí rychlejší a efektivnější, prakticky lze říct, že operátor systému řízení palby nepocítí rozdíl mezi použitím národního a spojeneckého prostředku,“ dodává Jakub Rybář. Státy které nedisponují kompatibilními automatizovanými systémy řízení palby se cvičení účastní prostřednictvím styčných důstojníků, kteří předávají povely svým jednotkám v poli.
Cvičení bylo zajímavé nejen množstvím nasazených jednotek, ale i techniky. Český dělostřelecký průzkum spolupracoval s italskými a lotyšskými samohybnými houfnicemi Panzerhaubitze 2000 ráže 155 mm (PzH2000), americkými a německými raketomety HIMARS/MLRS a americkými houfnicemi Paladin. Dánští vojáci nasadili dělostřelecký systém Cardom 10, Francouzi houfnice CAESAR, polské jednotky houfnice AHS Krab. Americké vzdušné síly poskytovali leteckou podporu stíhačkami F15.
„Možnost pozorovat účinky paleb těchto zbraní jednotlivě nebo i při hromadných palbách z více stanovišť a zemí je cennou zkušeností, které průzkum může získat pouze na takovémto cvičení v mezinárodním prostředí,“ vyzdvihl český instruktor JFO F. V.
