České gripeny na Islandu

Už počtvrté chrání vzdušný prostor Islandu příslušníci 21. základny taktického letectva Čáslav. Jednotku na základně v Keflavíku navštívila ministryně obrany Jana Černochová, která se zde během své dvoudenní cesty na Islandu setkala také s ministryní zahraničí Thorgerdur Katrín Gunnarsdóttir. Ta je odpovědná i za oblast obrany.

Island je jedním z 12 zakládajících členů Severoatlantické aliance, jediný bez vlastní armády. Pro jeho obranu je klíčové členství v NATO a bilaterální dohoda s USA z roku 1951. V dohledu nad vzdušným prostorem země se střídají spojenci, kterým tento ostrovní stát poskytuje podporu a možnost užívat základnu v Keflavíku. Čeští stíhači už nebe nad Islandem střežili v letech 2014, 2015 a 2016.

Strategický význam pro Severoatlantickou alianci

Podle ministryně obrany Jany Černochové má Island kvůli své poloze strategický význam pro NATO a musí být adekvátně chráněn. „Význam Islandu a severního křídla Aliance nadále stoupá. Podporujeme proto robustní obranu severských spojenců, adekvátně reflektovanou v obranných plánech NATO,“ zdůraznila a doplnila, že pro české letectvo představuje toto nasazení skvělou příležitost operovat v odlišných přírodních a klimatických podmínkách.

Na základně v Keflavíku na jihozápadě ostrova v současné době působí osm desítek českých vojáků převážně z čáslavské základny. Operační úkol tento kontingent převzal 31. května a potrvá zhruba pět týdnů.

„Naše úkolové uskupení zajišťuje ostrahu islandského vzdušného prostoru, protože samotný Island touto schopností nedisponuje. V pohotovosti máme dva vyzbrojené letouny a s těmi ostatními provádíme pravidelný letecký výcvik,“ vysvětlil podplukovník Vladimír Málek, velitel českého kontingentu.

Mise na Islandu je podle něj specifická a liší se od misí v Pobaltí. „Je více zaměřená na procvičování a prověřování připravenosti islandské infrastruktury a personálu. Musíme brát ohledy na velké vzdálenosti od letecké základny, ve kterých se s letouny pohybujeme. A to nad chladným oceánem i nad nehostinným vnitrozemím,“ upřesnil Málek.

Podobný pohled nejen na zahraniční politiku

Ač Českou republiku a Island dělí více než tři tisíce kilometrů, jsou si oba státy blízké například v postojích k otázkám zahraniční politiky a v pohledu na ruskou agresi na Ukrajině. Letos v únoru se tento ostrovní stát spolu s dalšími severskými a pobaltskými zavázal zvýšit vojenskou pomoc Kyjevu, přispívá rovněž do Českem koordinované muniční iniciativy, což ministryně obrany Jana Černochová při jednání s Thorgerdur Katrín Gunnarsdóttir ocenila.

Obě političky spolu hovořily také o evropské a globální bezpečnosti. Podle české ministryně obrany je nutné dále posílit transatlantickou vazbu tak, aby získala stabilitu a byla výhodná pro obě strany Atlantiku. Spravedlivější sdílení břemene mezi spojenci v NATO je podle Jany Černochové klíčové. „Evropští spojenci musí pokračovat v navyšování obranných výdajů a posilování svých obranných schopností,“ prohlásila během setkání a připomněla, že česká vláda už odsouhlasila navýšení obranných výdajů na 3 procenta HDP do roku 2030.

Island není součástí EU, ale je členem Schengenského prostoru i Evropského hospodářského společenství. Podle ministryně obrany ČR plně podporuje prohloubení bezpečnostní a obranné spolupráce mezi EU a Islandem. „Vnímáme Island jako důvěryhodného partnera, jehož strategická role v současném geopolitickém kontextu představuje významný přínos pro stabilitu a bezpečnost euroatlantického prostoru,“ uvedla na závěr.

Kromě oficiálních jednání na Islandu měla ministryně obrany příležitost prohlédnout si základnu Keflavík, ze které pětice gripenů hlídá islandský vzdušný prostor. Seznámila se s podmínkami nasazení českých vojáků, s jejich zázemím a uskutečnilo se i neformální setkání. Ministryně na něm příslušníkům kontingentu předala české nápoje i obrázky od dětí z mateřských a základních škol z Prahy 2, které namalovaly ke Dni válečných veteránů. S vojáky ministryně diskutovala nejen o podmínkách služby na islandské základně, ale i v Česku. Seznámila je s čerstvým rozhodnutím vlády, díky kterému se všem vojákům od července a následně od ledna zásadně zvýší platy.