Ruský útok dronu v Rumunsku – Úmyslná eskalace, nebo důsledek války?
Po dopadu ruského dronu v rumunském městě Galati rostou obavy z možného rozšíření války na Ukrajině do zemí NATO. Jak pravděpodobné jsou takové incidenty, jaká opatření může NATO přijmout a jak by se s takovými událostmi mělo zacházet? Plukovník Bundesheeru Dr. Markus Reisner poskytuje přehled o pozadí, rizicích a možných důsledcích.
Proč ruské drony létají do rumunského vzdušného prostoru?
Po těžkém leteckém úderu ruských sil na ukrajinská přístavní města Reni a Izmail v noci 29. května 2026 narazil ruský dron Geran-2 do výškové budovy v šedesát kilometrů vzdáleném rumunském městě Galac. Při výbuchu dronu byli zraněni dva civilisté.
S eskalací vzájemné letecké války mezi Ruskem a Ukrajinou se zvyšuje pravděpodobnost pádů dronů v jiných zemích v důsledku technických závad, navigačních chyb a úmyslného rušení. To se již v minulosti opakovaně stalo v Polsku, Rumunsku, Chorvatsku a pobaltských státech.
Za pachatele byly identifikovány ruské i ukrajinské drony. Rusko navíc již alespoň jednou úmyslně navedlo drony do polského vzdušného prostoru jako provokaci. S neustálým nárůstem ruských útoků na Ukrajinu a přibližováním těchto útoků k oblastem přímo hraničícím se státy NATO celkové riziko takových incidentů neustále roste.
Jaká opatření lze očekávat?
NATO a mnoho dalších evropských států opakovaně ve svých prohlášeních odsoudily incident v Rumunsku. Rusko, strůjce války na Ukrajině, je odsouzeno za „bezohlednost“ svého útoku. Dále se zvažují opatření NATO k posílení obrany proti dronům.
Konkrétně by NATO mohlo dále posílit své schopnosti protivzdušné obrany podél hranic postižených zemí a také zlepšit schopnosti dálkového průzkumu. To by mohlo zahrnovat intenzivnější letecké hlídky a zvýšení kapacity stíhaček, aby bylo možné rychle reagovat na obnovené hrozby.
NATO v této oblasti čelí výzvě, protože úsilí o odzbrojení po skončení studené války vedlo k výraznému snížení kapacit protivzdušné obrany. Navíc mnoho systémů bylo převedeno na Ukrajinu. Proto probíhá úsilí o rychlé obnovení těchto kapacit.
Čemu se v takových případech vyhnout a jak reagovat?
S takovými incidenty je nutné zacházet s klidem. V každém případě je důležité vyhnout se zbytečné eskalaci. To platí stejnou měrou pro neúmyslné i úmyslné incidenty a vpády dronů. Je třeba se vyhnout jakémukoli poplachu mezi obyvatelstvem.
Kvůli válce na Ukrajině čelí NATO a jeho partnerské země rostoucí hrozbě útoků dronů a jejich vniknutí, zejména ve východní a severovýchodní Evropě. Proto musí naléhavě posílit svou operační připravenost a odborné znalosti v boji proti malým bezpilotním letounům.
Jsou také nutná další důležitá opatření, protože účinná obrana proti dronům vyžaduje časově kritický obraz vzdušné situace, interoperabilní systémy a pravomoc k rychlému zásahu. To zahrnuje i vytvoření pohraničních zón, v nichž jsou nasazena koordinovaná opatření proti dronům – od včasné detekce až po vzdušnou a pozemní obranu krátkého a dlouhého doletu.
Dotčené země se mohou poučit ze zkušeností Ukrajiny s těmito opatřeními.
