Zůna se ujal ministerského postu. Obranu chce řídit svědomitě a využít své zkušenosti a znalosti vojáka
Předseda vlády Andrej Babiš uvedl do funkce nového ministra obrany Jaromíra Zůnu. Na pozici nejvyššího představitele resortu vystřídal Janu Černochovou. Dosavadní ministryně svého nástupce přivítala před hlavní budovou v areálu Ministerstva obrany. Poté v ministerské pracovně došlo k předání agendy.
Narodil se do vojenské rodiny, jeho otec Zdeněk Zůna byl důstojníkem Československé lidové armády, v níž působil jako odborník na výpočetní techniku u 7. výsadkového pluku zvláštního určení v Holešově. Ačkoliv většina příslušníků jednotky byla po srpnu 1968 a incidentu u holešovských kasáren propuštěna nebo perzekuována, Zdeněk Zůna byl převelen do Vyškova, kde sloužil do roku 1978.[1]
Jaromír Zůna absolvoval v letech 1976 až 1980 studium na Vojenském gymnáziu Jana Žižky v Opavě, následně v roce 1984 vystudoval velitelsko-inženýrský motostřelecký obor na Vysoké vojenské škole pozemního vojska Ludvíka Svobody ve Vyškově (VVŠ PV LS). V letech 1985 až 1988 dálkově absolvoval účelový kurz arabštiny na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně (ten byl jedním z předpokladů pro přijetí do postgraduálního studia na vojenského rozvědčíka, k čemuž však nedošlo[2]). V roce 2010 absolvoval doktorské studium na Univerzitě obrany v Brně. V letech 2014 až 2017 vystudoval mezinárodní vztahy a evropská studia na Metropolitní univerzitě Praha.[3]
Je ženatý, se svou ženou Hanou má dva syny (Jaromíra a Ondřeje). Hovoří plynně anglicky, arabsky, rusky a francouzsky.[3]
Vojenská kariéra
Svoji vojenskou kariéru zahájil v roce 1984 jako velitel čety 1. ročníků školních jednotek posluchačů fakulty motostřeleckého vojska VVŠ PV LS.[3] V 80. letech vyjádřil zájem o působení ve vojenské rozvědce, k jejímu studiu však přijat nebyl.[2] Na konci 90. let 20. století byl zástupcem velitele 6. mechanizovaného praporu IFOR/SFOR v Bosně a Hercegovině, v roce 2013 se stal zástupcem velitele ve Výcvikovém středisku společných sil.[4]
Dne 8. května 2010 byl jmenován brigádním generálem. Generálmajorem jej prezident Miloš Zeman jmenoval 8. května 2016.[3] Od ledna 2019 do roku 2022[4] působil jako první zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky a 8. května 2019 byl jmenován generálporučíkem.[3]
Na jaře 2022 se ucházel o post náčelníka Generálního štábu AČR.[5] Tehdy jeho jmenování do funkce podporoval prezident Zeman.[6] V letech 2023 až 2024 působil na české ambasádě v Pekingu jako vojenský přidělenec.[6][2][7] V lednu 2025 své působení v armádě ukončil, posléze začal pracovat ve zbrojařské společnosti.[6][8][9]
Politické působení
Během studia na opavském vojenském gymnáziu se v prosinci 1979 stal kandidátem na člena Komunistické strany Československa (KSČ), za člena KSČ byl přijat v prosinci 1981. V té době plnil v ročníku studentů VVŠ PV LS funkci zástupce velitele pro věci politické, tedy politruka.[1] V letech 1983 až 1984 předsedal základní organizaci KSČ, byl v té době také aktivním členem Socialistického svazu mládeže.[2]
Ministr obrany ČR
Po volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 se o Zůnovi spekulovalo o možném budoucím ministru obrany za SPD [8][10] Dne 26. listopadu 2025 předal předseda hnutí ANO Andrej Babiš prezidentu ČR Petru Pavlovi neformálně koaliční návrh kandidátů na členy své vlády, kde byl Jaromír Zůna navržen za hnutí SPD na post ministra obrany ČR.[11] Dne 15. prosince 2025 jej do této funkce prezident ČR Petr Pavel jmenoval.[12][13][14]
Zdroj: Wikipedie